kosmopolitismus [-tyz-] (dř. též -ism), -mu m. (z řec. zákl.) 1. lhostejný poměr k vlastnímu národu, k jeho tradicím a kultuře, příznačný pro buržoazní ideologii v období imperialismu, popírání svébytnosti jednotlivých národů v zájmu vytvoření světové vlády kapitalismu: buržoazní k.; boj proti k-u ve vědě, v literatuře, v hudbě; propadnout k-u 2. (dř. též v kladném smyslu) názor zdůrazňující příslušnost jednotlivce i jednotlivých národů k lidstvu a jeho kultuře, zprav. v protikladu k úzkoprsému vlastenčení a šosáctví; světoobčanství: syntéza národnosti a k-u (Z. Nej.); jsme národem dosti vyvinutého k-u (Ner.); liter. v české literatuře 19. stol. úsilí o sepětí literatury národní se soudobými pokrokovými tendencemi literatury světové: k. májovců 3. biol. rozšíření živočicha n. rostliny ve všech světadílech