kostým (dř. ps. kostum, kostym), -u m. (6. j. -u) (z fr. driv. it.) 1. dámský oblek (sukně a krátký kabát): nosit anglický k.; sportovní k. 2. maškarní n. divadelní oblek: k. pierota; hrát, tančit v rokokovém k-u 3. kniž. a zast. oděv, oblek vůbec: studium dobových k-ů; → expr. zdrob. kostýmek, -mku (6. mn. -mcích), kostýmeček, -čku (6. mn. -čcích, -čkách) m.: příd. kostýmkový: k-é šaty; — kostýmový, řidč. kostýmní příd.: k-ý střih; k-á sukně, látka; k-é šaty dvoudílné, střihem připomínající kostým; k-é studie; k-ní ples v kostýmech, maškarní; k-ní a herecké zkoušky; → přísl. kostýmově: odpolední šaty k. zpracované