Nalezeno 39 heslových statí.

dokovati

(1. j. -u, -ám, rozk. -ej), kniž. dokouti (1. j. -kuji, rozk. -kuj, min. -kul, trp. -kut) dok. (co; …

knockout

, knockout- v. knokaut, knokaut-

kout

, -a, zast. -u m. (6. j. -ě) 1. místo, prostor mezi stýkajícími se stěnami; roh: v koutě (pokoje) st…

koutek

, -tku, zř. -tka m. (6. mn. -tcích) 1. zdrob. ke kout 1: k. zásuvky; k. ve skříni 2. expr. příjemné,…

kouti

ned. (1. j. kuji, rozk. kuj, min. kul, trp. kut, podst. kutí, přech. přít. kuje) (co) 1. kniž. a zas…

koutkovat se

ned. zast. a nář. skrývat se v ústraní, uchylovat se do ústraní, scházet se v ústraní: zalézání, kou…

koutní

příd. ke kout 1, 2: zast. ob. a nář. k. jarmárka (Wint.) koutnice 1; – k. plachta (Č. lid) koutnice …

koutnice

, -e ž. zast. ob. a nář. 1. třístranná skříňka v koutě (Jir., Nov.) 2. plachta před ložem šestineděl…

koutovitý

(*koutovatý) příd. plný koutů: staré k-é budovy

koutový

příd. řidč. ke kout 1, 2: k-á vitrína; tech. k. svar přibližně trojúhelníkového průřezu, se závarem …

koutule

, -e ž. drobná muška se střechovitě složenými křidélky; zool. rod Psychoda, Phlebotomus aj.: k. pope…

nakouti

dok. (1. j. -kuji, rozk. -kuj, min. -kul, trp. -kut) 1. kniž. (co, při důrazu na množství čeho) ková…

nákoutní

příd. bot. n. placentace vyrůstání vajíček v místě srůstových švů plodolistů

okouti

dok. (1. j. -kuji, rozk. -kuj, min. -kul, trp. -kut) poněk. zast. (co, koho) pobít kovem; okovat: do…

podkouti

v. podkovati

podkovati

(1. j. -u, -ám, rozk. -ej), kniž. a zast. podkouti (1. j. -kuji, rozk. -kuj, min. -kul, trp. -kut) (…

*pokoutí

, s. zákoutí, ústraní: klášterní p. (Tyl)

pokoutní

(†pokoutný Kosm.) příd. 1. jsoucí na odlehlém místě, v ústraní; zapadlý, zastrčený: p. krčma podezře…

pokoutnictví

, s. řidč. pokoutní činnost: obchodní p.; p. šarlatánů

pokoutničit

ned. (3. mn. -í) řidč. expr. pokoutně něco provozovat (Staš., Olb.)

pokoutník

, -a m. (6. mn. -cích) 1. (řidč. též pokoutnice, -e ž.) kdo pokoutně, bez oprávnění něco provozuje, …

pokoutný

v. pokoutní

pozákoutí

, s. nář. zákoutí (Staš.)

překouti

v. překovati

překovati

(1. j. -u, -ám, rozk. -ej), kniž. a zast. překouti (1. j. -kuji, rozk. -kuj, min. -kul, trp. -kut) d…

přikouti

dok. (1. j. -kuji, rozk. -kuj, min. -kul, trp. -kut) poněk. zast. (co, koho) přikovat: těžkou truhlu…

rozkouti

dok. (1. j. -kuji, rozk. -kuj, min. -kul, trp. -kut) řidč. poněk. zast. (co) rozkovat: r. ocel

skovati

I (1. j. -u, -ám, rozk. -ej), poněk. zast. kniž. skouti (1. j. -kuji, rozk. -kuj, min. -kul, trp. -k…

ukovati

(1. j. -u, -ám, rozk. -ej), poněk. zast. kniž. ukouti (1. j. -kuji, rozk. -kuj, min. -kul, trp. -kut…

vkouti

v. vkovati

vkovati

(1. j. -u, -ám, rozk. -ej), řidč. kniž. vkouti (1. j. -kuji, rozk. -kuj, min. -kul, trp. -kut) dok. …

vykouti

, vykouvati v. vykovati a vykovávati

vykovati

(1. j. -u, -ám, rozk. -ej), poněk. kniž. vykouti (1. j. -kuji, rozk. -kuj, min. -kul, trp. -kut) dok…

zakouti

v. zakovati

zákoutí

, s. kout 1, 3 1. odlehlé, oddělené místo v koutě místnosti, mezi domy, v rohu zahrady ap.: z. po…

zákoutní

příd. řidč. poněk. zast. k zákoutí: z. ulička (Hál.) postranní; – z. vesnice (Kos.) zastrčená

zakovati

(1. j. -u, -ám, rozk. -ej), řidč. kniž. zakouti (1. j. -kuji, rozk. -kuj, min. -kul, trp. -kut) dok.…

zkouti

v. zkovati

zkovati

(1. j. -u, -ám, rozk. -ej), poněk. zast. kniž. zkouti (1. j. -kuji, rozk. -kuj, min. -kul, trp. -kut…