krášliti ned. (3. mn. -í) (koho, co) činit krásným, krásnějším; zdobit: k. šaty; k. (si) tvář; žena se krášlí; klenoty krášlily tanečnice; přen. kniž. krášlila ho pokora, vlídnost, zdvořilost (Herrm.) byla jeho ozdobou; zbož. k. potraviny dodávat jim lepšího vzhledu, zušlechťovat; (ve vinařství) k. víno čiřit víno n. upravovat jeho barvu; tech. k. porculán, sklo ○ předp. na-, o-, při-, vy-, z-; → nás. krášlívati (o) bez předp.