krásně

přísl. 1. zř. též krásno ke krásný: k. mluvit, zpívat; k. psát; k. se chovat; k. bílý sníh; mít se k…

krásný

příd. (2. st. krásnější, kniž. krasší) 1. (při pohledu, poslechu ap.) působící velmi libě, esteticky…