krátiti ned. (3. mn. -í, rozk. krať, trp. -cen) 1. (co) činit kratším, krátkým; zkracovat: k. sukni; k. text; k. slova (v těsnopise) nevypisovat úplně; k. důchod zmenšovat srážkou; mat. k. zlomek dělit čitatele i jmenovatele zlomku týmž číslem 2. krátiti (si) (co) zpříjemňovat si (čas ap.): k. (si) čas, (dlouhou) chvíli čtením, hrou, zpěvem; — krátiti se ned. stávat se kratším, krátkým: noc, den se krátí; prázdniny se krátí chýlí ke konci; dech se mi krátí těžce se mi dýchá; paměť se krátí slábne; ♦ expr. sukně se jí krátí je těhotná; jaz. krácení samohlásek, slabik; ○ předp. u-, z-, za-; → nás. krátívati (o) bez předp.