kratochvíle, -e ž. (2. mn. -chvil, -chvílí) poněk. zast. příjemné ukrácení času; zábava: čas k jídlu, čas k dílu a čas na k-i (Herrm.); masopustní k., hra pro k-i; †-chvíliti ned. (3. mn. -í) mít kratochvíli, bavit se: tu lid kratochvílí básnický (Koll.); -chvilný příd. působící kratochvíli, zábavný: k-é čtení; k-á historie; k-á hračka; → přísl. -chvilně: k. vyprávět; → podst. †-chvilnost, -i ž.; †-chvilník, -a m. (6. mn. -cích) člověk milující zábavu (Tyl); †-chvilník, -u m. (6. j. -u, 6. mn. -cích) zábavný spis n. časopis (Rais)