kredenc, -e ž., řidč. m. (*kredence, -e ž.) (z něm. driv. it.) 1. skříň na nádobí a na příbory (někdy též na uschovávání pečiva a nápojů), příborník: moderní kuchyňská k.; starodávná dubová k.; ohromná k-e (Zey.) 2. (dř.) bufet v restauracích a v kavárnách (A. Mrš., Sova aj.); círk. stolek u oltáře pro mešní víno a vodu †3. (jen m.) koflík na vysoké noze: pozlatitý k. (Wint.); → zdrob. k 1 kredencka, -y ž.; — kredenční příd. k 1, 2: zř. k. skříň; – k. dáma (Kosm.)