krejcar (ob. grejcar), -u m. (z něm.) 1. (dř.) setina zlatky 2. ob. malý peníz n. malá peněžitá částka vůbec: nedat už ani k.; pracovat za pár k-ů za malý plat; ♦ ob. nemít za k. rozumu být hloupý; nehledět na k. nebýt lakomý; dát si pro k. koleno vrtat být velmi lakomý; expr. být n. třást se na k. jako čert na hříšnou duši být lakomý, velmi chtivý peněz; zhrub. smrdět k-em být bez peněz; → zdrob. krejcárek, krejcáreček v. t.; — krejcarový příd.: k-á houska stojící krejcar; k-é zboží laciné; k-é úspory, přen. nepatrné, malé; hanl. k-á komedie ubohá, nehodnotná