kretén, -a m. (z fr.) med. člověk trpící kretenismem: kořalka má vliv na zrod k-ů; výraz k-a blbce; zhrub. duševní zaostalec, hlupák, pitomec (nadávka): vynadal mu k-ů; → expr. zdrob. kretének, -nka m. (mn. 1. -nkové, -nci, 6. -ncích); — kreténský příd.: k. výraz tváře; → přísl. *kreténsky; → podst. kreténství, -í s. med. kretenismus; zhrub. duševní zaostalost, pitomost, blbost