krmiti ned. (3. mn. -í) 1. (koho, co; koho, co čím) podávat, dávat pokrm, potravu, zprav. někomu potřebnému, bezmocnému, nějak závislému; živit, sytit: k. malé dítě kaší, k. dítě z láhve, lžičkou; k. těžce nemocného podávat mu pokrm až do úst; ptáci krmí mláďata; k. slepice zrním; k. dobytek; krmení dravé zvěře; k. prase (na sádlo) vykrmovat; k. husu na posvícení; husa krmená šiškami; expr. k. muže, děti (dobře, špatně) živit je, vařit jim, dávat jim (dobré, špatné) jídlo; k. strávníky jen zeleninou ap.; k. celé příbuzenstvo poskytovat mu obživu; ♦ byl krmen vtipnou kaší je vtipný, chytrý; k. někoho těšínskými jablky utěšovat planými sliby 2. expr. (koho, co čím) předkládat někomu něco; častovat: k. lid pověrami; k. čtenáře fantastickými zprávami, anekdotami; k. obecenstvo špatnými filmy 3. obl. (co) podávat, dávat dobytku k žrádlu, zkrmovat: k. jetel; — krmiti se ned. (o zvířatech) živit se, sytit se: medvěd se krmí lesními plody; expr. (o lidech) jíst (zprav. hodně a dobře): krmí se od rána do večera ○ předp. do-, do- se, na-, na- se, po-, pro-, pře-, při-, vy-, vy- se, z-, za-, → nás. krmívati, krmívati se (o) bez předp.