kronikář [-ny-], -e m. (*kronikářka, -y ž.) 1. spisovatel kroniky (ve význ. 1): anonymní k-i 14. stol, 2. kdo vede něj. kroniku (ve význ. 2): k-i denních listů; obecní k. občan pověřený spisováním obecní kroniky; spisovatel nemá být pouhým k-em jen zapisovat bez uměleckého ztvárnění látky: přen. Stránecká, k-ka venkovských městeček; čtvero lip k-ek (Šrám.) které by mohly vypravovat o minulosti 3. milovník kronik (Jir.)