kruchta, -y ž. (2. mn. krucht, kruchet) (z něm. driv. řec.) 1. vyvýšená prostora pro varhany, zpěváky a hudebníky v kostele, kůr 1, chór 5: hlas varhan z kruchty; zpívat na kruchtě 2. zast. ob. vyvýšené místo pro hudebníky v hostinci; kůr 2: hudebnická k. (Jir.); → zdrob. k 2 *kruchtička, -y ž. (Baar); — *kruchtový příd.: k. koutek (Jir.)