kruhový příd. ke kruh 1, 2: k-é náměstí; k. otvor; k. půdorys; k-é sedátko kolem stromu; k-á pila kotoučová (tech.), kružní, okružní, cirkulární; mat. k-á úseč, výseč; fyz. k-á dráha; k. pohyb; ekon. k. diagram znázorňující hodnoty veličin výsečemi v kruhu; výr. k-á pec (cihlářská) v níž oheň postupuje kolem zboží do kruhu; k-á cihelna s kruhovými pecemi; tech. k-á ocel s kruhovým průřezem; anat. k. sval ústní, oční; div. k. horizont speciální zařízení moderního divadla k uzavření scénického prostoru a k jeho oddělení od zákulisního prostoru; voj. k-á obrana taková, při níž se bojující jednotka brání n. může bránit na všechny strany; bot. k-é uspořádání květu v soustředných kruzích, cyklické; → přísl. *kruhově: medailón k. orámovaný (Matějček); (v očích) počala k. hrát světla (R. Svob.); → podst. kruhovost, -i ž. (Šal.)