krunýř, -e m. 1. hist. středověké plátové odění na ochranu trupu; pancíř, kyrys: rytíři v lesklých k-ích; bojovat v k-i; přen. ledový k. řeky; pláště vojákům zmrzly v jeden plechový k. (Kapl.); (o něčem svírajícím, nedovolujícím volný pohyb ap.:) k. šněrovačky, přežitků, nedůvěry; k. samoty; k. dogmatu 2. zool. pevný kryt těla někt. živočichů: želví k.; raci svlékají starý k. 3. mysl. pryskyřicí a blátem slepené štětiny na lopatkách a hřbetu černé zvěře; → zdrob. krunýřek, -řku m. (6. mn. -řcích)