krutý příd. (2. st. krutější) 1. ukrutný, nemilosrdný, nelítostný, surový: k. člověk, vládce; k. boj, trest, výsměch těžký: k-á bolest, zpráva; k-á podmínka; k-á rána 2. expr. veliký, silný, náramný, ukrutný: k. hlad; k-á nutnost; k-á pošetilost; k-á zima tuhá 3. nář. zkroucený, křivý; přen. nepovolný: k-é dřevo; – k. člověk; → přísl. krutě (*kruto, Hál.): jednat s někým k.; k. mrzlo; → podst. krutost, -i ž.