kryt, -u m. (6. j. -u) 1. zařízení něco pokrývající, chránící: linoleový k. podlahy; k. kolny, věže; k. střechy krycí vrstva; celtový k. auta; korba bez krytu; k. nákladního člunu; tech. ochranné zařízení pokrývající stroj n. jeho část: ochranný k.; plechový k.; k. řemene, ozubených kol; k. automobilového motoru kapota; mikrofonový k.; stav. k. silnice svrchní část vozovky; bot. rostlinný, vegetační k. soubor veškerého rostlinstva na povrchu půdy (něj. území n. celé zeměkoule) 2. (6. j. též -ě) místo sloužící ke skrytí; místo upravené k úkrytu před leteckým útokem: v stinném krytu křoví; nalézt k. pod převislou skálou úkryt; – protiletecký k.; betonový k.; kryty ve sklepích domů; veřejný k.; mysl. místo, kt. poskytuje zvěři ochranu; voj. přírodní n. umělá ochrana před zásahy střel ap. 3. sport. (v šermu, v boxu) jeden ze způsobů obrany