kukátko, -a s. (mn. 2. -tek, 6. -ách) 1. příruční binokulární dalekohled pro menší zvětšení a menší zorné pole: divadelní k. 2. malý zasklený otvor ve dveřích umožňující pohled ven: vyhlédla k-em na chodbu 3. jednoduchý přístroj umožňující plastické vidění obrázků, kdysi velmi oblíbený: přiložila oči ke k-u 4. (kdysi) název rubriky v časopisech (přinášející obrazy ze života) a krátké povídky pro ni určené: autor k-ek; K. soubor povídek Václava Kosmáka 5. tech. hledítko, průzor, náhledník, zorné okénko