kulatiti ned. (3. mn. -í, trp. -cen) 1. (co) činit kulatým; zakulacovat: k. knedlíky, hřbet knihy, záda 2. ob. expr. (co) činit něco obratnou řečí hezčím, přijatelnějším: chci to (říci) bez kulacení, z oka do oka (Šrám.) 3. zhrub. (koho, 4. p.) balamutit, obelhávat (Neff aj.); — kulatiti se ned. stávat se kulatým, jevit se kulatým: obličej se (při smíchu) kulatí; postava dospívající dívky se kulatí; zrníčka hroznů se kulatila ○ předp. o-, z-, za-, za- se