kulhati ned. (1. j. -ám, rozk. -ej, přech. přít. -aje) 1. chodit tak, že váha těla se nepřenáší stejnoměrně na obě nohy, napadat na nohu: kůň kulhá; k. na levou nohu 2. projevovat nepravidelnost, nestejnoměrnost rytmu ap.; pokulhávat: hodiny kulhají; rytmus verše kulhá 3. expr. (za kým, čím) opožďovat se ve vývoji, v práci ap., zůstávat pozadu v činnosti; pokulhávat: skutečnost často kulhá za ideály a vysněnými představami; zemědělství nesmí k. za průmyslem 4. expr. být nedostatečný, nedokonalý, nevýstižný, nesprávný, mít vadu; pokulhávat: toto jeho přirovnání kulhá; logika velmi kulhá; jeho obhajoba kulhala ○ předp. do- (se), od- (se), pře-, při- (se), roz- se, vy- (se), za-; → nás. kulhávati ○ předp. v. kulhati kromě za-, dále po-