kulisa, -y ž. (z fr.) 1. plochá n. plastická součást dekorace na divadelním jevišti: malované k-y; odejít za k-y; svět kulis divadlo; přen. pozadí: k-y šedých skal (Jir.); k. v přírodě, na obraze; div. zvuková k. zvuky vytvářené v zákulisí a mající charakterizovat prostředí na jevišti 2. věci n. poměry zakrývající pravý stav něčeho: nahlédnout za k-y veřejného života; jednat za k-mi tajně 3. les. úzký pruh vysokého lesa mezi dvěma pruhy vykácenými; tech., stroj. zařízení dovolující jen urč. polohy páky, zařízení převádějící pohyb otáčivý na přímočarý, např. u někt. obráběcích strojů; součást rozvodu parního stroje; — kulisní, kulisový příd.: k-ní malíř, papír, dělník; – les. k-ní seč; k-ové efekty; k-ová stavba; stroj. k-ové řazení rychlosti (u automobilu) při kt. má řadicí páka omezený pohyb v kulise; → přísl. kulisně, kulisově: k-ně vypočítaný efekt (Ner.) divadelně; působit k-ově; → podst. kulisovost, -i ž.