kulový příd. ke koule, kule: k. tvar; k-á báň, střecha; – kart. k. král, k-é eso atd.; geom. k-á plocha jejíž všechny body jsou od daného bodu stejně vzdálené; k. vrchlík; k. pás; k-á úseč, výseč; k-á vrstva; k. klín; fyz. k-é zrcadlo; k. blesk v tvaru koule; tech. k. plynojem, vodojem; k. mlýn drtící ocelovými koulemi např. štěrk n. i jiné hmoty; stroj. k. čep, kloub; k-á záklopka; elektr. k-é jiskřiště; hvězd. k-á hvězdokupa seskupení hvězd do tvaru koule