kult, -u (*kultus, -tu, Ner., Vrchl., Zey., Sova aj.) m. (6. j. -u) (z lat.) 1. náboženské obřady, vzdávání úcty bohu, božstvům n. svatým: náboženský k.; k. starých bohů; mariánský k.; ministerstvo kultu a vyučování (za Rak.-Uh.) název ministerstva pro školské a církevní věci 2. uctívání, velebení někoho n. něčeho vůbec, často přepjaté, nekritické: k. hrdiny; k. slova; k. osobnosti; → expr. zdrob. *kultík (Lit. nov.), -u, *kultíček (Lit. nov.), -čku m.; — kultický [-ty-], kultovní, kultový (*kultní) příd.: k-cké umění; k-vní význam; k-ové předměty; kultní prostor (Matějček)