kupec, -pce m. 1. kupující, zákazník: lákat, vábit kupce; mít kupce na něco; našel si kupce na dům; práv. kupující strana při kupní smlouvě 2. (dř.) obchodník se zbožím koloniálním; na venkově obchodník se smíšeným zbožím vůbec: učil se kupcem; malý venkovský k. †3. obchodník vůbec: franský k.; kupci z cizích zemí (Něm.); → expr. zdrob. kupčík, -a (6. mn. -cích), *kupčíček, *kupeček, -čka m.