kustod, (†kustos), -oda m. (1. mn. -i, -ové) (kustodka, †kustoska, Tomek, -y ž.) (z lat.) opatrovník, správce sbírek, knihoven, čítáren; (dř.) jistá hodnost, titul zaměstnanců knihoven: muzejní k.; k. hřiště; – jmenovat k-em; — kustod, -u m. odb. (v starších tiscích) jedna až tři slabiky z počátku nejbližší stránky, vytištěné vpravo pod poslední řádkou každé strany; hud. kustos znamení na konci řádky, které ohlašuje prvý tón následující řádky (v chorální hudbě); kustodský (*kustoský, Havl.) příd.: k-é zaměstnání; → podst. kustodství, -í s. úřad kustoda