kutiti ned. (3. mn. -í, podst. -tění) 1. expr. (co; kde) vykonávat drobné práce n. konat přípravy k něčemu, často tajné: celý den něco kutí; babička kutila u kamen (Hál.); v politickém zákulisí se cosi kutilo (J. Kvap.) 2. zast. ob. (kde) hrabat se v zemi; zast. kutat: k. v hlíně (F. S. Proch.); – k. v šachtách (Heyd.); — kutiti se ned. řidč. expr. hrabat se: stále se v té zemi kutí; v plenkách kutící se nemluvně (A. Mrš.) vrtící se ○ předp. u-; → nás. kutívati, kutívati se (o) bez předp.