kvákati ned. (1. j. -kám, -ču, rozk. -kej, přech. přít. -aje) 1. vydávat zvuk znějící jako kvák: žáby kvákaly u rybníka; vrána, kavka kváká; slepice a kačeny kvákají na dvoře 2. zhrub. (co; ~) klábosit, žvanit, tlachat, pleskat: kváká, co slyšel; nekvákej zbytečně!; každý do toho kváká (Otč.) 3. zhrub. falešně zpívat: zpěvačka kváká ○ předp. na-, roz- se, vy-, vy- se, za-; — dok. kváknouti