kvalifikovaný příd. způsobilý k něj. práci, odborně školený, mající žádané předpoklady (zprav. průpravu) pro něco: k. odborník, řemeslník, dělník, překladatel; k-é kádry; pracovník vědecky k.; k-á práce vyžadující odborné průpravy; práv. k-á většina vyhovující jistým podmínkám, zprav. přísnějším n. ztíženým (např. dvoutřetinová); k. zločin spáchaný za zvlášť přitěžujících okolností; hist. práv. k. trest smrti zostřený ještě předchozími tělesnými tresty; → přísl. *kvalifikovaně: k. usměrňovat (Tvorba); → podst. kvalifikovanost, -i ž.: k. pracovníků; k. práce; — v. též kvalifikovati