kvalifikovati ned. i dok. (z lat.) 1. (koho k čemu) činit, učinit způsobilým, schopným: vzdělání, rozhled, zkušenost ho kvalifikuje k tomu povolání; není povahově kvalifikován k vychovatelství 2. (koho, co) odborně hodnotit, ohodnotit, posuzovat, posoudit: kvalifikování úředníků; k. výkon, práci, pracovní schopnosti; k. prospěch žáka známkou prvního stupně, jako výborný; práv. právně k. čin jako správní přestupek; — kvalifikovati se ned. i dok. získávat, získat způsobilost, oprávnění: svou prací se kvalifikoval na (pro) místo ředitele, docenta; sport. výhru postupovat, postoupit do dalšího kola soutěže n. do vyšší soutěže, do vyšší výkonnostní třídy: k. se do finále