kvapiti ned. (3. mn. -í) 1. kniž. chvatně, spěšně jít; chvátat, spěchat, pospíchat: k. do služby, za přítelem, k lékaři: přen. čas kvapí 2. (s čím, nač, na koho) spěšně něco vyřizovat; dožadovat se od někoho spěšného vyřízení něčeho: k. s odpovědí; k. na vyřízení; řidč. k. na referenta ○ předp. od-, při, u- se; → nás. kvapívati (o) bez předp.