kyv, -u m. (6. j. -u) kniž. 1. kývavý pohyb: k. kolébky, lampy; k. stromů; k. rukou; fyz. pohyb kyvadla z jedné krajní polohy do druhé, polovina kmitu: doba kyvu *2. kývnutí, pokynutí: poděkovat kyvem hlavy, ruky