kyz, -u m. (6. j. -u) (z něm.) miner. nerost kovového vzhledu ze skupiny sirníků, důležitý např. pro výrobu těžkých kovů a kyseliny sírové: k. železný pyrit; k. měděný chalkopyrit; k. cínový stanin; kyzový příd.: k. lesk; miner. břidlice k-á obsahující kyzy, sirníky; chem. k-é výpražky