láhev, -hve ž. (7. j., mn. 2. lahví, 3. lahvím, 4., 5. láhve, 6. lahvích, 7. lahvemi) vyšší nádoba, zprav. skleněná, nahoře zúžená v hrdlo: l. mléka, s mlékem; l. na mléko; l. od piva v níž bylo pivo; l. mléka, piva, koňaku množství mléka, piva, koňaku (kt. se vejde do urč. láhve); polní l.; ♦ expr. utopit se v láhvi upít se; fyz. leidenská l. kondenzátor elektřiny v tvaru skleněné nádoby; tech. ocelová l. na stlačené (n. zkapalněné) plyny; kyslíková, acetylénová láhev bomba 2; → zdrob. lahvice, lahvička v. t.