léčka, -y ž. (2. mn. -ček) 1. zařízení na chytání, zvl. zvěře (past, oko, smyčka ap.): léčky na zajíce; ptáci zapletení v léčkách 2. co je nastrojeno k obelstění někoho; nástraha, osidla; lest, úskok, úklady: klást někomu léčky; líčit léčku na někoho; lézt, upadnout, dostat se do léčky; octnout se ve vlastní léčce; uniknout, vyváznout z léčky; připravit léčku pro postupující nepřátelské jednotky