lézti ned. (1. j. lezu, rozk. lez, min. lezl, přech. přít. leza, bud. polezu) 1. pohybovat se plazivě n. šplhavě s celým tělem přiblíženým k podkladu, po němž se pohyb děje (o člověku za pomoci nohou i rukou): had leze z díry; hlemýžď leze pomalu; moucha leze po listu, po stropě; mravenci jim lezli po nohou; opička leze po stromě, na strom; dítě leze po podlaze po všech čtyřech; voják lezl po břiše ze zákopu; lezl ztěžka vysokou trávou; l. do stráně; l. po žebříku do okna; horolezci lezli na strmou skálu šplhali; přen. víno leze po zdi plazivě roste; ♦ ob. mravenci mu lezou po zádech mrazí ho; expr. l. ke křížku, ke kříži pokořovat se, uznávat svou vinu; leze (čast. plazí se) před ním po břiše podlézá mu; zř. neos. jako by po mně lezlo (Něm.) mrazí mě 2. ob. a expr. namáhavě, obtížně se pohybovat, postupovat; vléci se: koně s těžkým nákladem sotva lezou; nemocný lezl namáhavě do schodů; vlak (povoz) sotva leze do svahu; jídlo mu leze špatně do krku nechutná mu; přen. odpoledne leze k nepřečkání táhne se 3. ob. (kam) dostávat se, vstupovat, vnikat, zprav. pomalu, namáhavě n. úporně: leze do vozu po schůdkách; l. do šatů, do kabátu obtížně se oblékat; l. do pasti, přen. vydávat se v nebezpečí; l. někomu do stolu, do skříně neoprávněně je otvírat a probírat se v nich; ten člověk rád leze do soudů; leze do manželství brzo; ♦ ob. leze mi do zelí přebírá mi někoho (zprav. dívku), něco; neví, do čeho leze co ho čeká; řidč. l. někomu na krk obtěžovat ho 4. ob. expr. (kam) přicházet nevhod, nevítán; cpát se, dolézat: ty děti jí pořád lezou do kuchyně; kliď se, co sem lezeš!; nemám na něho čas a pořád k nám leze; ♦ bez peněz do hospody nelez (pořek.) 5. ob. expr. (s čím na koho, za kým) přicházet se žádostí; dolézat, dotírat (na koho), obtěžovat (koho): leze na přítele se svým úkolem; se vším na něho lezou; leze na představeného, aby ho povýšili; l. někomu za ženou ucházet se o ni, nabízet se jí, scházet se s ní 6. (odkud) zvolna se objevovat, stávat se viditelným, zjevným, tlačit se ven; vylézat, vyvstávat, ukazovat se: sněženky lezou ze země; dítěti lezou první zoubky; dospívá, lezou mu vousy; leze mu palec z punčochy; z pohovky už lezou žíně; ♦ expr. oči mu lezou z důlků chtivě n. s hrůzou něco pozoruje, diví se; zhrub. učení mu leze z krku, krkem je mu protivné, omrzelo ho, znechutilo se mu; zhrub. teď to leze, proč ujel vychází najevo; hanl. leze to z něho jako z chlupaté deky mluví pomalu, těžkopádně, rozpačitě 7. (kam) (o věci) dostávat se někam, ocitat se někde; vnikat, pronikat: vlasy jí lezly do čela i do očí; sníh leze za krk; přen. expr. (o tělesných pocitech, stavech ap.) znenáhla se projevovat, působit někde, zasahovat někoho, něco: zima (mráz) leze do kostí, za nehty; mlha leze do těla; ♦ leze na něj chřipka jde, začíná se u něho; leze na ni dřímota chce se jí spát; víno mu leze do hlavy omamuje ho, je opojné; léta na ni lezou stárne; neos. lezlo mu za nehty záblo ho; leze to na hlavu, na rozum zbavuje soudnosti; dělá starosti; to leze do peněz, do kapsy (ob.) je drahé 8. řidč. (o věci) slézat, ztrácet se, mizet: po nemoci často lezou vlasy padají; sníh leze taje 9. ob. ve spoj. l. nahoru, l. dolů zvyšovat n. snižovat hodnotu; stoupat; klesat: teploměr, tlakoměr leze výš; teplota, tlak vzduchu leze nahoru, dolů; ceny (akcie) lezou hned nahoru, hned zas dolů ○ předp. do-, na-, o-, ob-, od-, po- (popo-), pod-, pro-, pře-, při-, roz- se, s-, s- se, u-, v-, vy- (povy-), z-, za-; nalézti (vyna-); → nás. *lézati, *lézávati