lítostivý příd. 1. jevící bolest, zármutek; smutný, bolestivý, lítostný: l. povzdech, pohled, pláč, hlas; písničky veselé i lítostivé (Stroup.); l-é přiznání, doznání viny kajícné 2. snadno se poddávající lítosti: l-é dítě; člověk l-é povahy; l-á láska; l. a dobročinný Samaritán (Koll.) útrpný, milosrdný; → přísl. lítostivě: l-ě vzlykat; lítostivo: paní bylo neskonale l-o (Herrm.); → podst. lítostivost, -i ž.: hořká, trpká l.