laboratoř, -e ž. (†laboratorium [-tó-], -ia s.) (z lat. zákl.) pracovna zřízená pro bádání, zprav. přírodovědecké n. technické, pro pokusy, rozbory ap.: fyzikální, chemická, technická l.; fotografická, filmová l.; l. pro experimentální fonetiku; L. optiky ČSAV; dát si provést rozbor krve v l-i nemocnice; alchymistické laboratorium (Třeb.); přen. vědecké ústavy, l-e ducha; laboratorní příd.: l. zařízení, pokus; l. cvičení; l. vyšetření; → přísl. laboratorně: zjišťovat, vyrobit něco l. v laboratoři, tj. pokusně