lado, -a s. (6. mn. -ech) (v j. č. běžný jen 7. p. ladem, jinak zast. a kniž.), obyč. mn. lada neobdělaná půda, pláň: lada za vsí; pustá lada; vyschnout v l. (Mor.); pusto a nevlídno ladem i sadem (Erb.); široširá lada (Jir.); ležet ladem úhorem, zůstávat neobdělán; přen. výrobní prostředky, peníze, schopnosti leží ladem není jich využito; srdce nechává ležet ladem (Svět.); bot. lada suché pastviny na chudé půdě v nížině n. na pahorkatině