lahoditi ned. (3. mn. -í, podst. -dění) 1. (komu, čemu; čím) být lahodný, příjemný, libý: lenochovi práce nelahodí; barva lahodící oku; l. ladností tvarů 2. řidč. (komu) říkat něco příjemného; lichotit, pochlebovat: předháněli se o jeho přízeň, lahodili mu (Jir.); — lahoditi si ned. (~; na čem) poněk. zast. libovat si, pochvalovat si: lahodil si, že je doma; lahodí si na kávě ○ předp. po-, z-, za-; → nás. lahodívati, lahodívati si (o) bez předp.