laický [la-i- i laj-] příd. (z lat. driv. řec.) 1. k laik 1; necírkevní, nekonfesijní, světský: l-á škola; l-á morálka (dř. též) vyučovací předmět pro žáky bez náb. vyznání 2. k laik 3; neodborný: l. čtenář, posluchač; l-á kontrola nemocných; l-é názory, hovory; → přísl. laicky: soudit l. o něčem; → podst. laickost v. t., laičnost, -i ž.