lakýrník, -a m. (6. mn. -cích) (lakýrnice, -e ž.) 1. řemeslník, dělník, kt. natírá, zprav. lakem; natěrač: po instalatérech přišli malíři pokojů a l-ci; hanl. je to l., a ne malíř 2. hovor. expr. kdo klame, obelhává, obelstívá, zprav. přikrášlováním skutečnosti