lakotiti ned. (3. mn. -í, podst. -cení, -tění) 1. (s čím; čím; ~) přepjatě šetřit; skrblit: s krejcary lakotil, stovkami plýtval; celý život jen lakotil; přen. l. slovy, časem 2. řidč. (po čem) silně dychtit, bažit, zprav. po majetku: l. po velkém věně; l. po chvále ○ předp. na-, u- se, vy-, z- se