lamela, -y ž. (z fr. driv. lat.) tech. destička, plátek jako součást technického zařízení (spojky, magnetu ap.); stav. konstrukční prvek z prken přiříznutých na vnější straně do oblouku střechy; text. l-y ocelové plíšky jakožto osnovné zarážky na snovacím stroji n. stavu; anat. l. kostní destička kompaktní kostní hmoty; bot. tenounká vrstvička oddělující rostlinné buňky; (u rouškatých hub) lupen; lamelový příd.: tech. l-á brzda; l-á spojka u motoru s několika tenkými třecími kotouči, lamelami; l. čistič, filtr destičkový; elektr. l. magnet; l. pólový nástavec; l-á pojistka; stav. l-á konstrukce, střecha z lamel