lano, -a s. (6. j. -ě, -u, 6. mn. -ech) silný, pevný a dlouhý svazek ze stočených pramenů konopných n. kovových, sloužící k vázání, tažení ap.: konopné, drátěné, ocelové l.; tažné, hnací, vlečné, nosné, závěsné, poutací, těžné, výtahové, pojistné, kotevní l.; napnout l.; spouštět se, šplhat po laně; balancovat na laně; horn. jízda na laně těžnou klecí; zdrob. lanko, laníčko, -a s. (6. mn. -ách): tenké l.; elektr. slabý izolovaný ohebný vodič; příd. lankový: l-é vázání k lyžím