ledva přísl. a sp. I. přísl. poněk. zast. ob. sotva, stěží: šoulal se, l. nohama pohyboval (Rais); byla jsem tak ospalá, že jsem l. poslouchala II. též ledvaže (ledva že) sp. podřadicí časová, poněk. zast. ob. sotvaže, jakmile: ledva ucítil ostruhu, uháněl přes hory a doly (Něm.); ledvaže jsme jej pokřtili, skonal (Rais)