legální (*legálný) příd. (z lat.) jsoucí ve shodě s právním řádem, se zákonem; schválený držiteli moci; zákonný (op. ilegální): l. vláda, strana; l. forma boje; l. řešení, cesta, l. otcovství; dělat něco l-m způsobem; l. člověk dbalý zákonů; l-ý smysl slova (Šal.); hist. l. marxisté příslušníci ruské liberálně buržoazní inteligence, kteří se hlásili k marxismu, ale odmítali učení o diktatuře proletariátu a proletářské revoluci (nazv. podle toho, že publikovali v časopisech legálně povolených carskou vládou); → přísl. legálně: l. zvolit; vydávat časopis l.; → podst. legálnost, -i ž.: l. postupu, stávky