lehkovážný příd. nerozvážný, lehkomyslný, bezstarostný: l-é mládí; → přísl. lehkovážně: l. utrácet; → podst. lehkovážnost, -i ž.: l. mladých lidí; *lehkovážník, -a m. (6. mn. -cích) (*lehkovážnice, -e ž.) lehkovážný člověk (Herrm.)