lep, -u m. (6. j. -u) lepicí hmota jen zvolna zasychávající na vzduchu, užívaná zvl. k chytání ptáků a hmyzu; ob. lepidlo vůbec: ptačí l.; housenčí l.; l. na ptáky; ševcovský l. obuvnický maz; natřít větvičky, kmeny lepem; chytat na l. ptáky; – ob. slepit sošku nějakým dobrým lepem; ♦ ob. sednout, řidč. jít někomu na l. nechat se jím ošidit; dostat, chytit, někoho na l. (též do pasti, do tenat) záměrným jednáním usvědčit, nalákat, obelstít, přivést do nesnází