lepiti ned. (3. mn. -í) 1. (co kam) lepidlem připevňovat, upevňovat, spojovat; nalepovat, přilepovat: l. plakáty; l. štítek na sešit, papír na okno, známky na obálky; vlaštovky si lepí hnízda slepují; přen. l. záplatu na záplatu stále opravovat, po částech napravovat 2. expr. (co) namáhavě, neobratně, s malým zdarem skládat, tvořit: l. verš k verši; l. článek, projev, písemný úkol 3. být lepkavý: barva, nátěr, lak lepí; natřený plot ještě lepí; — lepiti se ned. (na co, k čemu) ulpívat (na čem), lnout (k čemu), držet se (čeho): sníh se lepí na boty, hlína na motyku; bonbóny se lepí na patro, k patru; jazyk se mu lepí na patro, přen. má žízeň; ♦ expr. l. se někomu na paty, ustavičně za někým chodit, být dotěrný; ženy se na něj lepí je přitažlivý; smůla se mu lepí na paty nic se mu nedaří; práce se jí lepí na prsty jde jí velmi pomalu ○ předp. do-, na-, na- se, o-, ob-, od-, od- se, po-, pod-, pře-, při-, při- se, roz-, roz- se, s-, s- se, u-, u- se, v-, vy-, za-; → nás. lepívati, lepívati se (o) bez předp.