levý příd. 1. jsoucí na té straně těla, kde je srdce, jsoucí po této straně pozorovatele (op. pravý): l-á ruka; l. bok; l-é oko; l-á stránka knihy; jít po l-é straně někoho; přicházet z l-é strany; dítě z l-ého boku nemanželské, levoboček; ♦ mít obě ruce l-é být neobratný, málo zručný; dělat něco l-ou rukou ledabyle, nesvědomitě; snadno, lehce; to uděláš l-ou rukou velmi snadno, hladce; být v práci l., být na něco l. neobratný, neschopný; tech. l. závit šroubu stoupající zprava vlevo; míst. jm. L. Hradec 2. politicky pokrokový, radikální; l. tisk; l. směr; l-í básníci; l-é křídlo; – l-á úchylka (v dělnickém, komunistickém hnutí) zdánlivě krajně radikální, radikalismem zprav. jen zakrývající vlastní oportunistické cíle; — zpodst. levá, -é ž. levá noha: vykročit levou; kopat levou; → přísl. levě: l. něco dělat nešikovně; – l. orientovaný; → podst. levost, -i ž.: l. nováčků nešikovnost; l. situace choulostivost; – l. časopisu levá orientace; — v. též nalevo, vlevo, zleva